Pracovní úrazy hrozí zaměstnancům nejčastěji v pondělí ráno

Opava – Státní úřad inspekce práce každoročně eviduje v informačním systému přibližně 36 tisíc pracovních úrazů s pracovní neschopností přesahujících 3 dny. Nejvíce takových pracovních úrazů se zpravidla přihodí během prvního pracovního dne v týdnu, tedy v pondělí. Druhým rizikovým dnem je úterý a počty pracovních úrazů klesají v průběhu týdne.

Důvody mohou být nedostatečná koncentrace po dnech volna, rychlé zpracovávání nevyřízených zakázek z předchozího týdne či opětovné zahájení výroby apod. Pokud se jedná o časové rozmezí pracovního dne, tak největší počet pracovních úrazů vznikne v čase mezi 8. a 10. hodinou ráno. Mezi možné příčiny lze opět zařadit menší koncentraci na práci před přestávkou, podcenění a nedodržování pravidel bezpečnosti práce zaměstnanci atd. Pracovní úrazy evidované podle měsíců v roce ukazuji jejich rovnoměrné rozprostření v průběhu celého roku, kdy nejvíce jich připadá na leden, poté na jarní a podzimní měsíce, a nejméně na prosinec a letní prázdniny.

Z hlediska pracovních zkušeností jsou podle očekávání nejrizikovější skupinou noví zaměstnanci, nejvíce pracovních úrazů se tedy stane v prvních 3 letech po nástupu do zaměstnání. Rizikové jsou zejména počáteční měsíce během prvního roku v práci, kdy se často jedná o nástup do prvního zaměstnání po ukončení studia bez praktických zkušeností, ale také změny dlouhodobého zaměstnání (či profese) s přechodem do nového oboru (nebo k novému zaměstnavateli) apod.

Pokud se podíváme na pracovní úrazy z hlediska věku úrazem postiženého zaměstnance, tak nejčastěji jsou ohroženi zaměstnanci ve věku 46-60 let. U této věkové skupiny dochází k pracovním úrazům často díky podcenění hrozících rizik u dlouhodobě prováděných prací zaměstnanci, nedodržování pravidel bezpečnosti práce zkušenými zaměstnanci, fluktuace zaměstnanců apod. Až po nich následují věkové kategorie 41-45, 36-40 a 21-25 let.

Nejčastěji jsou pracovní úrazy evidovány v následujících odvětvích:

• zpracovatelský průmysl a potravinářství (např. vyřazení bezpečnostních prvků u strojů, nepoužívání osobních ochranných pomůcek a přidělených pomůcek pro práci),
• velkoobchod, maloobchod (např. při manipulaci a skladování zboží) a opravy motorových vozidel.
• stavebnictví (např. při práci ve výškách, při výkopových pracích, nepoužívání osobních ochranných pracovních prostředků),
• silniční nákladní doprava, kurýrní činnosti včetně skladování (např. při dopravních nehodách, při práci s manipulační technikou),
• strojírenství (např. nedostatečná ochranná zařízení, nevhodné pracovní postupy).

Zpráva o pracovní úrazovosti evidovaná SÚIP a ČBÚ

Výzkumným institutem práce a sociálních věcí, v. v. i. Zpracoval Analytickou zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2024 na základě statistických dat z informačního systému Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a údajů poskytnutých Českým báňským úřadem (ČBÚ).