Práce s nebezpečnými látkami

Je pro jednoduchou práci s velmi malým množstvím nebezpečných látek (např. rtuti) potřeba doklad způsobilosti pro nakládání s těmito látkami?

 

Dle ust. § 102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“): „Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.“

 

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), se v hlavě II, dílu 8, zabývá problematikou nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi (ust. § 44a a § 44b). Právě ust. § 44b zákona č. 258/2000 Sb. popisuje odbornou způsobilost pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi. Zároveň dle ust. § 44 zákona č. 258/2000 Sb. nejsou ustaveními tohoto zákona dotčeny povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy, na které úprava oblasti ochrany zdraví při práci v tomto zákoně navazuje. Konkrétně tak např. na zákoník práce, zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, nebo na nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

 

Dále uvádíme, že u chemických látek a chemických směsí se v bezpečnostních listech (např. i u rtuti) fyzické osoby, včetně zaměstnanců, mohou dozvědět bližší informace např. o zacházení a skladování dané látky, o osobních ochranných pracovních prostředcích, pokynech pro odstraňování dané látky, pokynech pro první pomoc, opatřeních pro hašení požáru apod. Zároveň by zaměstnanci, kteří pracují s těmito látkami, měli být ze strany zaměstnavatele seznámeni s informacemi např. z těchto bezpečnostních listů, a to nejčastěji v rámci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

 

Na závěr upozorňujeme na to, že v případě sdělení bližších informací k zákonu č. 258/2000 Sb. Vám doporučujeme kontaktovat orgány ochrany veřejného zdraví, tj. Ministerstvo zdravotnictví, nebo místně příslušnou krajskou hygienickou stanici, v jejichž působnosti je uvedený zákon a jsou kompetentní se k němu dále vyjadřovat.