Osamocená práce zaměstnance u zvířat

Ve kterých případech nemůže zaměstnanec pracovat osamoceně na pracovišti a který předpis tuto činnost řeší? Zejména mi jde o zaměstnance, který pracuje u dobytka, především skotu.

Problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci obecně řeší zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) a zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 309/2006 Sb.“).

Z této legislativy, mimo jiné, vyplývá povinnost zaměstnavatele vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům (ust. § 102 odst. 1 zákoníku práce). V ust. § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/2006 Sb. je uvedena povinnost zaměstnavatele organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak.

K Vašemu dotazu se tak vztahuje zejména nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat (dále jen „nařízení vlády“). Uvedené nařízení vlády se vztahuje i na osoby uvedené v ust. § 12 zákona č. 309/2006 Sb., dle jeho písm. b) např. i na fyzickou osobu, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu, tj. na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Obecně řečeno se tak jedná o tzv. OSVČ, které se mohou v rámci své činnosti také věnovat např. chovu skotu.

Pokud se navrátíme k Vašemu původnímu dotazu, tak z uvedeného nařízení vlády můžeme uvést některá zásadní ust. §, která souvisí s danou problematikou. Zároveň se z naší strany nejedná o celý výčet povinností vyplývajících zaměstnavateli při chovu zvířat z tohoto nařízení vlády.

Dle ust. § 2 odst. 2 nařízení vlády zaměstnavatel zajistí při chovu zvířat, kterým má být věnována zvýšená pozornost (s odkazem na ust. § 2 odst. 1 nařízení vlády), odpovídající počet zaměstnanců, jejich vybavení potřebnými pracovními pomůckami odpovídajícími dané nebo očekávané situaci a stanoví konkrétní postup práce.

Dle ust. § 4 písm. d) nařízení vlády: „Zaměstnavatel dále stanoví pracovní postupy a organizuje práci při chovu zvířat tak, aby zaměstnanec přistupoval k velkým zvířatům až po upozornění hlasem, k ležícímu zvířeti vstupoval vždy se zvýšenou opatrností a při ošetřování nemocného nebo poraněného zvířete a tam, kde je známo, že se jedná o zvíře nebezpečné nebo které se jako nebezpečné projevuje, byl jištěn zpravidla dalším zaměstnancem.“

V rámci stanovení pracovních postupů a organizace práce při chovu zvířat dle ust. § 4 písm. f) nařízení vlády také zaměstnavatel postupuje tak, aby při provádění speciálních úkonů, například veterinárních zákroků, inseminace, odrohování, strouhání paznehtů a kování, které provádí odborně způsobilá osoba, byl na pracovišti potřebný počet dalších zaměstnanců a aby při provádění zvláštních úkonů u neklidných zvířat byly použity prostředky k fixaci zvířete, například fixační klec nebo podání zklidňujícího preparátu odborně způsobilou osobou.

Neméně důležité je dodržování pracovní postupů a organizace práce i dle ust. § 4 písm. e) nařízení vlády, a to tak, aby čištění a přivazování zvířat zaměstnanec prováděl vždy z té strany, kde je minimální nebezpečí jeho přiražení nebo přitisknutí zvířetem. V případě praxe tak mohou vznikat např. pracovní úrazy, kdy skot při prudkém otočením se přitiskl zaměstnance na zeď budovy, kde byl ustájen, protože zaměstnanec u něj stál ze strany, která nebyla volná do prostoru.

Další požadavky na zaměstnavatele při stanovení pracovních postupů a organizace práce při chovu zvířat jsou uvedeny v přílohách k tomuto nařízení, přičemž na chov skotu se přímo vztahuje příloha č. 2.

V uvedené příloze č. 2 daného nařízení vlády tak její odst. 2 uvádí, že: „Dospělý skot musí být ve vazné stáji pevně a bezpečně uvázán. Uvazování dospělého skotu se provádí za šíji, nikoli za rohy. Ve vazných stájích, kde jsou ustájení býci na žír starší než jeden rok, musí být vždy krmné chodby a zaměstnanec musí mít možnost se před vstupem přesvědčit, že ve stáji se nepohybuje neuvázané zvíře. Vstupuje-li zaměstnanec na stání nebo do boxu, je nutné zajištění ústupové cesty a přítomnost dalšího zaměstnance, který ho v boxu jistí.“

Dále odst. 3 přílohy č. 2 nařízení vlády uvádí postupy, kdy: „Před vstupem do stání upozorní zaměstnanec skot hlasem; převádění dospělého skotu se provádí pouze na provazu, na vodící šňůře připevněné na zvláštní ohlávce nebo pomocí tyče. Při volném ustájení nesmí zaměstnanec vstupovat sám mezi volně ustájený skot; jeli vstup nezbytný, je nutná přítomnost dalšího zaměstnance.“