přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na oblasti | přejdi na vyhledávání

Státní úřad inspekce práce



Menu

Důležitá upozornění

Anketa

Jak jste se dostali na náš web?

Zobrazit výsledky

Státní úřad inspekce práce » Vysílání pracovníků

Vysílání pracovníků

(Toto je oficiální celostátní webová adresa pro vyslané pracovníky ve smyslu čl. 5 směrnice 2014/67/EU)

(This is a single official national website for posted workers according to Art. 5 of the directive 2014/67/EU, for English and other languages see below)

Text je rovněž k dispozici v následujících jazycích:

English (EN) EN, Polski (PL) PL, Deutsch (DE) DE

Informace o pracovních a mzdových podmínkách zaměstnanců vyslaných podle směrnice 96/71/ES na území České republiky

Podle právních předpisů České republiky je vysílání zaměstnanců podle směrnice 96/71/ES regulováno zejména zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Všeobecně použitelné kolektivní smlouvy ve smyslu čl. 3 odst. 8 směrnice 96/71/ES, které by byly aplikovatelné na vyslané pracovníky, v ČR momentálně neexistují.

I. Administrativní povinnosti související s vysláním pracovníků do ČR

  • a) Informační (ohlašovací) povinnost (§ 87 zákona o zaměstnanosti)

Zahájení vyslání: Zaměstnavatel vysílající svého zaměstnance do ČR je povinen o této skutečnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce, a to nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce

Informační povinnost je třeba splnit bez ohledu na délku vyslání. Jedinou výjimku představují zaměstnanci v mezinárodní dopravě, jejichž vyslání do ČR není nutno ohlašovat.

Informační povinnost lze splnit zasláním příslušného formuláře poštou, datovou schránkou nebo e-mailem na podatelnu příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Formulář je k dispozici zde: formulář ke stažení, kontaktní údaje na krajské pobočky Úřadu práce jsou k dispozici zde: krajské pobočky.

Oznámení dlouhodobého vyslání: Zaměstnavatel může do uplynutí 12 měsíců od zahájení poskytování služby vyslaným zaměstnancem na území České republiky podat krajské pobočce Úřadu práce ČR písemné oznámení s uvedením důvodů o tom, že doba poskytování služeb na území České republiky přesáhne 12 měsíců (formulář je k dispozici zde). Pro účely posouzení lhůty (12 měsíců) se v případě nahrazení vyslaného zaměstnance jiným zaměstnancem vyslaným k výkonu práce v rámci plnění stejného pracovního úkolu na stejném místě jednotlivé doby vyslání sčítají.

Ukončení vyslání (v jiném než původně ohlášené termínu): Při skončení vyslání je zaměstnavatel povinen nejpozději do 10 kalendářních dnů informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o ukončení práce vyslaného pracovníka na území České republiky. Tuto povinnost zaměstnavatel nemá, skončilo-li zaměstnání nebo výkon práce na území České republiky dnem původně zaměstnavatelem oznámeným. Příslušný formulář je k dispozici zde: formulář ke stažení .

V případě vyslání agenturního pracovníka jeho uživatelem (dvojité vyslání, double-posting) má ohlašovací povinnosti agentura práce (tj. zaměstnavatel vyslaného pracovníka): Zaměstnanec, který byl dočasně přidělen svým zaměstnavatelem, jenž je oprávněn v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie zprostředkovávat zaměstnání, k výkonu práce u uživatele usazeného v tomto nebo jiném členském státě Evropské unie, a který byl dále vyslán v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, se považuje za vyslaného na území České republiky svým zaměstnavatelem, s nímž uzavřel pracovněprávní vztah.

Za nesplnění informační povinnosti lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč (§ 139 a 140 zákona o zaměstnanosti).

Kontaktní osoba k problematice informační povinnosti:

  • Martina Vácová
  • oddělení zahraniční zaměstnanosti
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí
  • martina.vacova1@mpsv.cz
  • +420 221 923 349
  • b) Evidenční povinnost (§ 102 odst. 3 zákona o zaměstnanosti)

Zahraniční zaměstnavatel vysílající pracovníky do ČR je povinen mít v místě pracoviště evidenci těchto osob obsahující následující údaje: identifikační údaje pracovníka; adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek; číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal; druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno; pohlaví těchto fyzických osob, den nástupu a den skončení výkonu práce nebo vyslání na území České republiky.

  • c) Povinnost mít na pracovišti kopii pracovní smlouvy přeloženou do češtiny (§ 136 odst. 2 zákona o zaměstnanosti)

Zaměstnavatel vysílající svého zaměstnance do ČR je povinen mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu, přičemž doklady, jimiž je plněna tato povinnost, musejí být přeloženy do českého jazyka (úřední překlad není vyžadován, překlad však musí obsahově odpovídat originálu a musí být srozumitelný; akceptovány jsou rovněž dokumenty ve slovenském jazyce).

Za nesplnění této povinnosti lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč (§ 139 a 140 zákona o zaměstnanosti).

Tato povinnost se vztahuje rovněž na vyslané řidiče v silniční dopravě; za místo pracoviště se považuje kabina vozidla. V sektoru silniční dopravy lze plnění této povinnosti kontrolovat na základě zákona č. 111/1994 Sb., zákon o silniční dopravě (od dopravce podezřelého z přestupku tak lze vybírat kauce podle § 35c zákona č. 111/1994 Sb.).

  • d) Administrativní povinnosti zahraniční agentury práce vysílající pracovníky do ČR

Fyzické nebo právnické osoby usazené za účelem zprostředkování zaměstnání v jiném členském státě EU v souladu s jeho právními předpisy mohou poskytovat na území ČR služby v oblasti zprostředkování zaměstnání dočasně a ojediněle. Tyto osoby jsou povinny nejpozději v den zahájení této činnosti na území ČR písemně oznámit Úřadu práce tyto údaje (§ 61 odst. 1 nebo 3 zákona o zaměstnanosti):

  • identifikační údaje právnické osoby/fyzické osoby;
  • předmět podnikání (u fyzické osoby i místo podnikání);
  • formu zprostředkování zaměstnání, pro kterou je povolení žádáno;
  • druhy prací, pro které je povolení ke zprostředkování zaměstnání žádáno;
  • v případě právnické osoby identifikační údaje odpovědného zástupce.
  • dobu, po kterou bude tato činnost vykonávána

Zahraniční agentury práce jakožto zaměstnavatelé vyslaných agenturních pracovníků mají výše uvedené informační (ohlašovací) povinnosti (§ 87 zákona o zaměstnanosti).

II. Pracovní podmínky

V případě vyslání zaměstnance z jiného členského státu EU k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území ČR, se na takového zaměstnance podle § 319 zákoníku práce vztahuje úprava ČR za podmínky, že je pro něj výhodnější, pokud jde o:

a) maximální délku pracovní doby a minimální dobu odpočinku,

b) minimální délku dovolené za kalendářní rok nebo její poměrnou část,

c) minimální mzdu, příslušnou nejnižší úroveň zaručené mzdy, složky mzdy stanovené v § 114 až 118 (příplatek za práci přesčas; příplatek za práci ve svátek; příplatek za noční práci; příplatek za práci ve ztíženém prostředí; příplatek za práci v sobotu a neděli) nebo složky platu stanovené v § 123 až 130 a § 132, 133 a 135,

d) bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

e) pracovní podmínky těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň, které kojí, a zaměstnankyň do konce devátého měsíce po porodu a mladistvých zaměstnanců,

f) rovné zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi a zákaz diskriminace,

g) pracovní podmínky při agenturním zaměstnávání

h) podmínky ubytování, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci,

i) náhrady cestovních výdajů v souvislosti s výkonem práce s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje obvyklé místo výkonu práce na území České republiky


Výhodnost se posuzuje u každého práva vyplývajícího z pracovněprávního vztahu samostatně. Ustanovení o minimální délce dovolené za kalendářní rok nebo její poměrné části a minimální mzdě, příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy a povinných složkách mzdy nebo platu se nepoužijí, jestliže doba vyslání zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb v České republice nepřesáhne celkově dobu 30 dnů v kalendářním roce. To neplatí, jestliže je zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb agenturou práce.

Hlavní změny oproti právní úpravě účinné do 29. července 2020:

Transpozice směrnice (EU) 957/2018, která novelizuje směrnici 95/71/ES o vysílání pracovníků byla provedena zákonem č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony

Povinnosti zaměstnavatele při poskytování odměny za práci se rozšiřují o všechny povinné složky mzdy (mzda nebo náhradní volno za práci přesčas; mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek; mzda za noční práci; mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí; mzda za práci v sobotu a v neděli) nebo složky platu (platový tarif; příplatek za vedení; příplatek za noční práci; příplatek za práci v sobotu a v neděli; plat nebo náhradní volno za práci přesčas; příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí; zvláštní příplatek; příplatek za rozdělenou směnu; příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah; specializační příplatek pedagogického pracovníka; plat nebo náhradní volno za práci ve svátek). Dále se rozšiřuje povinnost zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci náhrady cestovních výdajů při cestách konaných za účelem výkonu práce nebo v souvislosti s ním ve smyslu § 152 zákoníku práce.


Ručení příjemce služby za vyplacení odměny vyslaného pracovníka (§ 319 odst. 3 zákoníku práce)

Osoba, ke které byl zaměstnanec vyslán zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě Evropské unie k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky ručí za výplatu mzdy nebo platu do výše minimální mzdy, příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy a mandatorních příplatků, pokud jsou splněny tyto 3 kumulativní podmínky:

  • odměna za práci do této výše nebyla tímto vysílajícím zaměstnavatelem vyslanému zaměstnanci vyplacena
  • vysílajícímu zaměstnavateli byla současně uložena pokuta podle příslušného ustanovení zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
  • bylo možné osobě, k níž byl zaměstnanec vyslán, přičíst při vynaložení náležité péče vědomost o nevyplacení odměny.

Dlouhodobě vyslaní pracovníci a jejich pracovní podmínky (§ 319a zákoníku práce)

Přesáhne-li vyslání zaměstnance dobu 12 měsíců (tzv. dlouhodobé vyslání), vztahuje se na něho, vedle výše uvedených podmínek uvedených (body a) až i), i další úprava výkonu práce v pracovním poměru podle zákoníku práce s výjimkou úpravy týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru, za podmínky, že je pro něj výhodnější. I zde se výhodnost se posuzuje u každého práva vyplývajícího z pracovněprávního vztahu samostatně.

Hraniční doba pro počátek režimu dlouhodobého vyslání se prodlužuje na 18 měsíců, pokud vysílající zaměstnavatel postupem podle § 87 odst. 2 zákona o zaměstnanosti oznámí před uplynutím doby dlouhodobého vyslání, že vyslání zaměstnance přesáhne tuto dobu a současně sdělí důvody jejího přesáhnutí.

Vyšle-li zaměstnavatel k nahrazení vyslaného zaměstnance jiného zaměstnance, všechny doby vyslání těchto zaměstnanců, pokud plnili nebo plní stejné pracovní úkoly na stejném místě, se pro účely posouzení doby uvedené v odstavci 1 nebo odstavci 2 sčítají. Plnění stejného úkolu na stejném místě se posuzuje s ohledem na povahu vykonávané práce, povahu poskytované služby a místo jejího výkonu.

Přechodná úprava pro účely výpočtu délky dlouhodobého vyslání: vyslání, která započala před 30. červencem 2020 se pro účely výpočtu výše uvedené 12měsíční (resp. 18měsíční) lhůty považují za započatá dnem 30. července 2020.

Přechodná úprava pro oblast silniční dopravy

Do dne nabytí účinnosti zákona, kterým bude do českého právního řádu transponována očekávaná směrnice „lex specialis“ o uplatňování pravidel pro vysílání pracovníků na sektor dopravy se na oblast silniční dopravy vztahují původní ustanovení transponující směrnici 96/71/ES - tj. ve znění před 30. 7 . 2020 – k dispozici zde

III. Jak se domáhat svých práv?

V případě, že zaměstnavatel či uživatel nedodržuje své povinnosti uložené mu právním řádem, lze podat podnět k provedení kontroly Státnímu úřadu inspekce práce ( webový formulář podání podnětu)

Pokud zaměstnavatel vyslanému zaměstnanci nevyplatil mzdu nebo plat, může tento zaměstnanec kromě soukromoprávního postupu spočívajícího ve vyzvání zaměstnavatele k uhrazení dlužné mzdy nebo platu a následného podání žaloby u soudu v domovském státě využít možnosti ukotvené v § 319 odst. 3 zákoníku práce, podle které za výplatu mzdy nebo platu do výše minimální mzdy, příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy a příplatků za práci přesčas, ručí vyslanému zaměstnanci osoba (příjemce služby), ke které na základě uzavřené smlouvy byl vyslán k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy za podmínek dále stanovených v uvedeném ustanovení zákoníku práce, kterými jsou:

  • skutečnost, že odměna za práci do výše minimální mzdy, příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy a příplatků za práci přesčas nebyla zaměstnavatelem vyplacena,
  • nadnárodnímu zaměstnavateli byla pravomocně uložena pokuta za přestupek podle § 13 odst. 1 písm. b) nebo § 26 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů,
  • o neposkytnutí odměny tato osoba věděla nebo při vynaložení náležité péče vědět měla a mohla.

Není-li prokázána skutečná délka výkonu práce, má se za to, že vyslaný zaměstnanec vykonával práci 3 měsíce.

Pokud došlo k diskriminaci nebo k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení, má dotčená osoba právo se u soudu domáhat, aby bylo od diskriminace upuštěno a aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Je dále také možné obrátit se na oblastní inspektorát práce.

IV. Vysílání občanů třetích států podniky usazenými v EU

Občané třetích zemí, kteří jsou legálně zaměstnáni v jiném členském státě EU a jsou svým zaměstnavatelem usazeným v EU vysláni podle směrnice 96/71/ES do ČR, nepotřebují k výkonu práce v rámci vyslání žádné veřejnoprávní oprávnění, tj. povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou ani modrou kartu ani žádné další pobytové oprávnění (vízum nebo povolení k pobytu).

Délka takového vyslání (tj. bez jakéhokoliv veřejnoprávního oprávnění) však je omezena nejdéle na dobu 90 dnů v průběhu každých 180 dnů. Omezení vyplývá z maximální délky dočasného pobytu na území ČR na základě víza nebo povolení k pobytu vydaného jiným členským státem EU. Podrobnosti jsou k dispozici zde.

Pro pobyt přesahující 90 dnů musí občan třetího státu vždy získat platné pobytové oprávnění vydané Ministerstvem vnitra – vízum k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k pobytu – podle zákona o pobytu cizinců. Odkaz zde.

Podmínkou přípustnosti vyslání občanů třetích zemí do ČR je, že se jedná o skutečné vyslaní ve smyslu směrnice 96/71/ES, tedy především, že:

  • Občan třetí země je vyslán z členského státu Evropské unie, kde obvykle pracuje. Před vysláním tedy musí nejprve pobývat a pracovat v členském státu Evropské unie, který mu vydal vízum nebo povolení k pobytu. Po ukončení vyslání se vrací zpět ke svému zaměstnavateli.
  • Činnost pracovníka spočívá v poskytnutí služby podle smlouvy uzavřené mezi jeho zaměstnavatelem a českým podnikatelem nebo firmou, k nimž je pracovník vysílán. Vykonává-li vyslaný pracovník pro českého podnikatele nebo firmu závislou práci, jakou vykonávají jeho vlastní zaměstnanci, a v obdobném postavení jako oni, nejedná se o službu.
  • Občan třetí země má po celou dobu vyslání pracovněprávní vztah uzavřený s vysílajícím zaměstnavatelem, který za něj po celou dobu vyslání nese odpovědnost. Občan třetí země nemá současně uzavřen pracovněprávní vztah s českým podnikatelem nebo firmou, k nimž je vyslán.
  • Občan třetí země vykonává práci pouze u podnikatele nebo firmy, k nimž byl vyslán, nikoli u jiného českého podnikatele nebo firmy.
  • Zaměstnavatel občana třetí země soustavně provozuje v členském státu Evropské unie, odkud je občan třetí země vysílán do České republiky skutečnou podnikatelskou činnost, kterou má povolenou příslušnými orgány tohoto státu.

Nejsou-li výše uvedené podmínky splněny, jedná se s nejvyšší pravděpodobností o protiprávní obcházení zákona, kdy je vyslání pouze účelově předstíráno, aby se občan třetí země vyhnul nutnosti povolování jeho práce českými orgány. Každý případ je v praxi posuzován individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem.

Zákony České republiky takové jednání trestají pokutou za nelegální práci a rovněž vyhoštěním občana třetí země. Občana třetí země může být vyhoštěn se zákazem vstupu na území celé Evropské unie až na 5 let.

V. Informace relevantní pro české zaměstnavatele vysílající pracovníky do jiného členského státu EU

Informační povinnost uživatele vůči agentuře práce, která k němu dočasně přidělila zaměstnance k výkonu práce (§ 309a zákoníku práce).

Uživatel má informační povinnost vůči agentuře práce, která k němu dočasně přidělila zaměstnance k výkonu práce (§ 309a zákoníku práce).

Uživatel je povinen v dostatečném předstihu informovat agenturu práce, která k němu dočasně přidělila zaměstnance k výkonu práce, o tom, že tohoto zaměstnance vyšle k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území jiného členského státu Evropské unie; informace musí obsahovat alespoň údaje o

  • a) místu výkonu práce vyslaného zaměstnance v jiném členském státě Evropské unie,
  • b) pracovních úkolech, které má vyslaný zaměstnanec vykonávat,
  • c) datu zahájení výkonu práce vyslaného zaměstnance,
  • d) předpokládané době vyslání zaměstnance a
  • e) tom, zda vyslaný zaměstnanec nahrazuje jiného zaměstnance, jehož doba vyslání se mu přičítá podle § 319a odst. 3.

Dovolená a zahraniční dovolenkové pokladny

S účinností od 1.1. 2021 zaměstnanci, který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb do jiného členského státu Evropské unie, nebude příslušet náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu náhrada za dovolenou přísluší podle právních předpisů členského státu, do něhož byl vyslán.

VI. Další související informace

Povinnosti související s pobytem

Vyslaní pracovníci, jejichž délka pobytu v ČR přesáhne 30 dní, mají ohlašovací povinnost vůči příslušnému odboru cizinecké policie. Podrobnosti: zde

Koordinace sociálního zabezpečení

Vyslaní pracovníci obvykle zůstávají pojištěni ve svém domovském státě (pokud je doba vyslání kratší než 24 měsíců a jsou splněny další podmínky uvedené v nařízení (ES) č. 883/2004 – pracovník vyslaný ve smyslu směrnice 96/71/ES je obvykle i vyslaným pracovníkem ve smyslu nařízení 883/2004, ale není tak tomu vždy). Příslušnost k předpisům sociálního zabezpečení se prokazuje formulářem A1. Podrobnosti jsou k dispozici: zde a: zde

Ke zdravotnímu pojištění podrobnosti: zde

Daň z příjmu

Daňové otázky jsou řešeny ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění. Jejich přehled je k dispozici: zde

VII. Máte další otázky?

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí
  • Na Poříčním právu 1/376,
  • 128 01 Praha 2,
  • e-mail: posta@mpsv.cz

Kontaktní osoba pověřená vyřizováním žádostí o informace: