přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na oblasti | přejdi na vyhledávání

Státní úřad inspekce práce



Anketa

Jak jste se dostali na náš web?

Zobrazit výsledky

Státní úřad inspekce práce » Pracovněprávní vztahy » Kompetence orgánů inspekce práce

Kompetence orgánů inspekce práce

Zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce
Zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku zaměstnanosti, dodržování a ochrany pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti inspektorů a kontrolovaných osob při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností. Inspektoři oblastních inspektorátů práce se při provádění kontrol zaměřují na plnění povinností vyplývajících z ustanovení § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, tedy právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům a právních předpisů stanovujících pracovní dobu a dobu odpočinku.


Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce jsou oprávněny:
• kontrolovat u zaměstnavatelů dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů
• vyžadovat odstranění zjištěných nedostatků
• ukládat pokuty


Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce nejsou oprávněny:
• řešit uspokojování individuálních nároků zaměstnanců vůči zaměstnavateli
(například vymáhání mzdy, vymáhání potvrzení o zaměstnání)
• vydávat stanoviska a výklady k jednotlivým ustanovením pracovněprávních předpisů


Co může udělat zaměstnanec jestliže se domnívá, že zaměstnavatel nedodržuje pracovněprávní předpisy?
(Povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance v pracovněprávním vztahu upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (otevře se v novém okně).
Nelegální práci definuje zákon č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů (otevře se v novém okně).


• může využít osobně poradenských dnů na nejbližším oblastním inspektorátu práce informace naleznete na:
OIP Hlavní město Praha, OIP Středočeský kraj, OIP Jihočeský kraj a Vysočina, OIP Plzeňský a Karlovarský kraj, OIP Ústecký a Liberecký kraj, OIP Královéhradecký a Pardubický kraj, OIP Jihomoravský a Zlínský kraj, OIP Moravskoslezský a Olomoucký kraj

•může zaslat dotaz prostřednictvím elektronické pošty
e-mailové adresy na naše pracoviště:
poradenstvi@suip.cz (Státní úřad inspekce práce)
praha@suip.cz (Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze)
stredni.cechy@suip.cz (Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze)
budejovice@suip.cz (Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích)
plzen@suip.cz (Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni)
usti@suip.cz (Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem)
hradec@suip.cz (Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové)
brno@suip.cz (Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně)
ostrava@suip.cz (Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě)

• může podat podnět k provedení kontroly informace naleznete na stránce Podání podnětu ke kontrole
Orgány inspekce práce přijímají podněty, kterými občané upozorňují na porušování povinností zaměstnavatelů, spadajících do jejich kontrolní působnosti. Na základě podnětu je pak u zaměstnavatele provedena kontrola příslušným oblastním inspektorátem práce. Předmětem této kontroly je především dodržování právních předpisů v oblasti, na kterou podnět upozorňuje. Kontrolní činností zjišťujeme, zda zaměstnavatel dodržuje pracovněprávní předpisy. Při zjištění porušení zákona ukládáme nápravná opatření s termínem k jejich odstranění. Za zjištěná porušení můžeme zaměstnavateli ukládat pokuty.

• může podat žalobu u soudu

• může podat podnět u veřejného ochránce práv na adrese: http://www.ochrance.cz/
(ve věcech týkajících se nerovného zacházení nebo diskriminace)

Další důležité informace:

Co nespadá do působnosti orgánů inspekce práce
pomoc zaměstnancům při platební neschopnosti zaměstnavatele (hledání zaměstnavatelů v insolvenci, žádosti o uspokojení mzdových nároků) – spadá do působnosti úřadů práce
• průměrný měsíční čistý výdělek pro účely přiznání podpory v nezaměstnanosti - spadá do působnosti úřadů práce
• potvrzení o zdanitelných příjmech, neodvádění daní apod. , tj. záležitostí, které se týkají daní – spadá do působnosti příslušného finančního úřadu
• sociální pojištění (důchodové a nemocenské pojištění, mateřský a rodičovský příspěvek, nevydání či nesprávné údaje na evidenčním listu důchodového pojištění) - spadá do působnosti příslušné správy sociálního zabezpečení
• zdravotní pojištění - spadá do správy příslušné zdravotní pojišťovny
• dávky pomoci v hmotné nouzi - spadá do působnosti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR
• uznání nemoci z povolání - spadá do působnosti zdravotnických zařízení a krajských hygienických stanic
• stížnosti na hygienické požadavky v pracovním prostředí (osvětlení, větrání, teplota, hluk, poskytování ochranných nápojů na pracovišti) - spadá do působnosti krajských hygienických stanic

 

Informace Státního úřadu inspekce práce k záležitosti výkonu závislé práce

 

Nelegální práci definuje zákon o zaměstnanosti (§5 písm. e) jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, resp. cizincem bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu (v případech, kdy je povolení příslušnými právními předpisy vyžadováno) je nelegální prací.

„Švarcsystém“ (nazývaný tak po svém „objeviteli“ - podnikateli Miroslavu Švarcovi, který jej v 90. letech minulého století začal jako první systémově používat) je z pohledu pracovního práva nelegální zaměstnávání formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou.

Závislou práci definuje zákoník práce (§2 odst. 1) jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně (jedná se o tzv. pojmové nebo též hlavní znaky závislé práce). Z výkonu závislé práce pak jako důsledek vyplývají podmínky, za kterých je závislá práce vykonávána (§2 odst. 2) - závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Zároveň podle zákoníku práce (§3) platí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, přičemž základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr (založený pracovní smlouvou) a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (těmi jsou dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti).

Z uvedeného vyplývá, že pokud výkon práce fyzickou osobou splňuje současně všechny pojmové znaky závislé práce definované v ust. §2 odst. 1 zákoníku práce a fyzická osoba tuto práci vykonává za podmínek uvedených v ust. §2 odst. 2 zákoníku práce, může fyzická osoba tuto práci vykonávat výlučně v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.

Ustanoveními §§2 a 3 zákoníku práce a § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti není a priori vyloučen výkon práce na základě smluv uzavřených podle obchodního, popř. občanského zákoníku, ovšem za předpokladu, že na základě těchto smluv nebude vykonávána práce naplňující znaky závislé práce. (Nejčastěji se v této souvislosti setkáváme se smlouvou o obchodním zastoupení, mandátní smlouvou, smlouvou o zprostředkování, smlouvou o dílo.)

Práce vykonávaná na základě těchto jiných (ne – pracovněprávních) smluv např. formou jednorázových- byť i opakujících se - zakázek, při kterých dodavatel prací používá své vlastní pracovní prostředky (kancelář, výpočetní techniku apod.) a nepodléhá pokynům objednatele práce ohledně pracovních postupů a pracovní doby, zakázek poskytovaných tímto způsobem více firmám, apod. (například práce daňového poradce, externí účetní, různé obory poradenství) znaky závislé práce nenaplňuje a je možno ji vykonávat i v obchodněprávním nebo občanskoprávním smluvním vztahu. Podpůrnou informací pro posouzení výkonu závislé práce je také skutečnost, zda u objednatele díla pracují na totožných pozicích vedle osob pracujících na základě obchodní smlouvy i zaměstnanci objednatele s pracovními smlouvami nebo dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pro úplnost je třeba konstatovat, že k tzv. zastřenému výkonu závislé práce tedy může docházet pouze v případě, že dodavatelem díla (obchodním zástupcem, mandatářem atd.) je fyzická osoba vlastnící živnostenský list, nikoli obchodní společnost.

Při posuzování konkrétního případu je vždy nutno vycházet z podrobného posouzení charakteru práce, kterou konkrétní fyzická osoba (obchodní zástupce, mandatář, zprostředkovatel, zhotovitel díla, potenciální „zaměstnanec“) pro druhou smluvní stranu (zastoupeného, mandanta, objednatele díla, resp. potenciálního „zaměstnavatele“) vykonává. Rozhodující přitom je, zda se jedná o výkon tzv. závislé práce či nikoli.

Zásady hodnocení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek agenturního zaměstnance a zaměstnance uživatele

Za účelem sjednocení kontrolních postupů při kontrolách prováděných oblastními inspektoráty práce se zaměřením na oblast agenturního zaměstnávání a rovněž pro orientaci agentur práce a uživatelů vydal Státní úřad inspekce práce Metodický pokyn generálního inspektora č. 2/2016.

Metodický pokyn generálního inspektora č. 2/2016