přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na oblasti | přejdi na vyhledávání

Státní úřad inspekce práce



Anketa

Jak jste se dostali na náš web?

Zobrazit výsledky

Státní úřad inspekce práce » Novinky - SÚIP » Koronavirus a odpovědi na nejčastější pracovněprávní dotazy

Koronavirus a odpovědi na nejčastější pracovněprávní dotazy

Na tomto místě naleznete nejčastější dotazy související s pandemií koronaviru se kterými se na nás v těchto dnech obrací veřejnost v rámci našeho poradenství a samozřejmě i stručné odpovědi. Dotazy budeme průběžně doplňovat a vždy bude uvedeno k jakému datu byly doplněny.
Aktualizováno 2. 4. 2020.


Může mi zaměstnavatel nařídit na zítra dovolenou?

Zaměstnavatel nařizuje dovolenou zaměstnanci tak, že mu určenou dobu čerpání dovolené oznámí písemně aspoň 14 dnů předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratším termínu určení čerpání dovolené (§217 odst. 1 ZP). Je nutné si uvědomit, že čerpání celé dovolené určuje zaměstnavatel, neplatí např. rozšířený názor ve veřejnosti, že polovinu dovolené určuje zaměstnavatel a polovinu si určuje zaměstnanecl sám.


Můj zaměstnavatel musel uzavřít restauraci z důvodu epidemie. Kolik peněz dostanu, když budu muset být doma a může mě propustit?
Došlo-li k uzavření pracoviště nebo omezení jeho provozu z důvodu přijetí krizového opatření a v důsledku toho Vám zaměstnavatel nebude přidělovat práci, jedná se o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele, po dobu jejíhož trvání Vám náleží náhrada mzdy/platu ve výši jeho průměrného výdělku. (§208 ZP)
K ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele může dojít, pokud by byly splněny výpovědní důvody - např. ruší se zaměstnavatel nebo jeho část, přemisťuje se zaměstnavatel či stal jste se nadbytečným. (další důvody viz § 52 ZP)
Pokud byste hrubě porušil pracovní kázeň, pak může dojít ze strany zaměstnavatele k okamžitému zrušení pracovního poměru.

Zaměstnavatel mne poslal z práce domů, že dnes již nemá pro mě práci. Jak budu placený?
Z Vašeho dotazu vyplývá, že zaměstnavatel Vám nepřiděluje práci z důvodů překážek na straně zaměstnavatele. V jaké výši bude Vaše náhrady mzdy, závisí na důvodu, který k dané překážce zaměstnavatele vedl.
Pokud to bude například porucha či chyba v dodávce surovin, pak se jedná o prostoj a zaměstnanci náleží 80 % průměrného výdělku. ( §207 ZP) 
Když dojde k dočasnému omezení výroby, pak Vám náleží náhrada mzdy ve výši od 60% do 100% průměrného výdělku, v závislosti na tom, zda výši náhrady zaměstnavatel upravil ve vnitřním předpise či sjednal v kolektivní smlouvě. (§ 209 ZP – jedná se o tzv. částečnou nezaměstnanost)

Pracuji v nemocnici jako zdravotní sestra na porodním oddělení a zaměstnavatel chce, abych šla pracovat na příjem pacientů. Může to po mně chtít? 
Zaměstnavatel má povinnost Vám přidělovat práci v souladu s pracovní smlouvou. Výjimku činí ustanovení o převedení na jinou práci. Zaměstnavatel tak například může učinit i bez Vašeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby, jestliže je to třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události (např. z důvodu pandemie koronaviru) nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků. (§38 a § 41 ZP)

 

Budu nějak krácený na mzdě, pokud pracuji z domu? Pokud budete pracovat z domu, tj. sjednáte si se zaměstnavatelem tzv. home office, náleží Vám plná mzda. Člověk vykonávající práci z domu nemůže však zároveň pobírat náhradu mzdy při karanténě či pracovní neschopnosti (§192, §317 ZP)


Zaměstnavatel mi dal neplacené volno. Dostanu něco zaplaceno?
Zákoník práce pojem neplacené volno neupravuje. Jedná se o označení situace, kdy se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodne, že mu zaměstnavatel nebude přidělovat práci, zaměstnanec má omluvenou nepřítomnost v práci. Tzv. neplacené volno lze tedy čerpat pouze na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatel. Za dobu neplaceného volna zaměstnanci nenáleží mzda a musí si hradit zdravotní pojištění.

Nemohu chodit do práce, protože náš obchod je z důvodu karantény zavřený, kolik mi náleží mzdy?
Je zavřený z důvodu karantény či z důvodu vládních opatření? Pokud byla karanténa nařízena orgánem ochrany veřejného zdraví (např. krajskou hygienickou stanicí) nebo poskytovatelem zdravotních služeb (praktický lékař), náleží Vám náhrada mzdy ve  výši 60% redukovaného výdělku. Uvedené je stejné jako byste byl uznán práce neschopným. Prvních 14 dnů Vám platí náhradu mzdy zaměstnavatel a od 15. dne příslušná OSSZ Pokud zaměstnavatel Vám nepřiděluje práci, pak výše náhrady mzdy za překážky na straně zaměstnavatele záleží na příčině uzavření prodejny. (viz. předchozí odpovědi)

Pracuji v obchodě, kde přicházím do styku z mnoha lidmi, ale zaměstnavatel mně nevybavil respirátorem. Mohu odmítnout pracovat?
Zaměstnavatel má povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Zaměstnavatel je tedy povinen minimalizovat rizika pro zaměstnance. Z pohledu zaměstnance lze odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob.
Upozorňujeme Vás, že pouze soud může v této situaci určit, zda odmítnutí vykonávání práce byla naplněna podmínka ohrožení života nebo zdraví "bezprostředním a závažným způsobem".
Pokud však jste Vy sám rizikovou skupinou pro nákazu či máte zdravotní potíže, které by mohly být ve spojení s nákazou rizikové, musí z Vaší strany dojít k odmítnutí výkonu práce.
Vždy je posuzována adekvátnost, důvodnost, bezprostřednost a přiměřenost takového jednání zaměstnance v porovnání se všemi okolnostmi případu.

Zaměstnavatel mi oznámil, že z důvodu dočasného omezení odbytu mi nemůže přidělovat práci a mám zůstat doma na 60 % mzdy. Má na to právo?
Pokud zaměstnavatel upravil výši náhrady při těchto překážkách v práci ve vnitřním předpise či ujednal v kolektivní smlouvě, postupuje zaměstnavatel v souladu s ust. § 209 zákoníku práce. Pokud neupravuje vnitřní předpis ani kolektivní smlouva výši náhrad při této překážce, náleží Vám náhrada ve výši 100% průměrného výdělku.

Pracuji v nerovnoměrně rozvržené pracovní době. Zaměstnavatel mi na příští týden zrušil směny s tím, že si vše odpracuji, až to bude možné. Je tento postup správný?
Zaměstnavatel musí rozvrhnou pracovní dobu písemně a seznámit zaměstnance s tímto rozvrhem nebo jeho změnou 14 dnů předem, pokud by se s Vámi nedohodl na jiné době seznámení. Zaměstnavatel tak svévolně nemůže provést změnu rozvrhu směn v tak krátké době. Zaměstnavatel může bez Vašeho souhlasu změnit směny ve výhledu 3 a více týdnů, vše ale musí provést tak, aby Vám přiděloval práci v rozsahu Vaší pracovní doby v rámci Vašeho vyrovnávacího období. (§84, §38 ZP)


Můj zaměstnanec nemá platnou periodickou prohlídku, aby mohl dále vykonávat práci dle pracovní smlouvy. Lékař nyní má omezení ordinační hodiny a prohlídku nám není schopen uskutečnit. Jak mám postupovat?
Po dobu trvání nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 214 ze dne 15. března 2020, není u zaměstnanců potřeba provádět periodické lékařské prohlídky ve smyslu ustanovení § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Taktéž vstupní zdravotní prohlídku lze u zaměstnanců, jejichž pracovně právní vztah vznikne ode dne vyhlášení tohoto opatření, nahradit čestným prohlášením.


Kolega se vrátil do práce z karantény, co máme dělat my ostatní v kanceláři?
Zaměstnavatel je povinen vytvářet pro zaměstnance bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a podmínky k práci a předcházet možným rizikům. Za neplnění těchto podmínek však nelze jednoduše považovat situaci, kdy zaměstnavatel umožní návrat do práce zaměstnanci, který prošel karanténou a nevykazuje žádné příznaky onemocnění. Pokud by kolegové takového zaměstnance odmítali chodit do práce, může zaměstnavatel považovat jejich jednání za neomluvenou absenci, která může vést až k okamžitému ukončení pracovního poměru.

Jsem zaměstnanec agentury práce a zaměstnavatel (agentura práce), mi oznámil, že můj pracovní poměr skončil, i když jsem byl dočasně práce neschopný (měl jsem nemocenskou). Je toto možné?
Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli (agentuře práce) sjednávat se svým zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou sjednanou po dobu trvání jeho přidělení k dočasnému výkonu práce u uživatele. Takto sjednaný pracovní poměr na dobu určitou končí ukončením dočasného přidělení.
Dočasné přidělení zaměstnance agentury práce uživateli je možné mimo jiného ukončit jednostranným prohlášením uživatele dle podmínek sjednaných v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce (tedy pouze za předpokladu, že bylo sjednáno).
Skončením přidělení k dočasnému výkonu práce u uživatele tak zároveň končí uplynutím doby určité pracovní poměr přiděleného zaměstnance. Na výše uvedenou situaci se tak nevztahuje zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem v ochranné době (v době nemocenské).

Lze cizinci s platnou zaměstnaneckou kartou nařídit home office? Cizinec by i nadále vykonával povolený druh práce pro povoleného zaměstnavatele, jen v jiném místě (bydliště).
Dle ustálené judikatury lze i při zaměstnávání cizinců s vydaným povolením k zaměstnání nebo zaměstnaneckou kartou aplikovat pracovněprávní instituty zákoníku práce, jako např. pracovní cestu (kde rovněž může dojít k výkonu práce mimo povolené místo výkonu práce), pokud nedochází ke zneužití tohoto institutu. Jedním s avizovaných a doporučovaných mimořádných opatření v době ohrožení koronavirem je i práce z domova (tzv. home office), který lze v těchto souvislostech využít i v případě cizince s povolením k zaměstnání resp. zaměstnaneckou kartou vydanými na jiné místo výkonu práce.

Jsem zaměstnána v Uničově, kam dojíždím. V dnešní situaci, kdy celá oblast je uzavřena a já se do práce nemohu dostat, se chci zeptat, na co mám nárok?
V dané věci je nutno vycházet z ust. § 347 odst. 4 zákoníku práce, podle kterého se karanténou rozumějí též izolace a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci ve výkonu práce. Tedy i na zaměstnance, kteří bydlí mimo uzavřenou oblast a v této uzavřené oblasti vykonávají práci, se vztahuje ust. § 192 zákoníku práce a přísluší mu při splnění podmínek náhrada mzdy při karanténě.
Podle veřejné výzvy Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje č.j. KHSOC/09759/2020/RED byli i občané, kteří se nacházejí mimo uzavřené oblasti Litovelska vyzváni, aby pokud jsou v pracovněprávním poměru (který zakládá účast na nemocenském pojištění), který nemohou z důvodu vydání mimořádných opatření vykonávat, podali na tuto KHS žádost o potvrzení karantény.


Dobrý den, v důsledku současných okolností došlo k uzavření provozovny – ne usnesením vlády, ale z důvodu omezení odbytu výroby. Vím, že v tomto případě mám nárok na 60 % průměrného výdělku, ale ptám se, jestli mi v tomto případě může zaměstnavatel nařídit i čerpání určité části dovolené. Jestliže ano, tak kolik dnů a musí mi to nařídit písemně, jak se píše v zákoně nebo stačí jen ústně? Odbory v naší firmě nejsou. 
V případě částečné nezaměstnanosti se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Už samotné rozhodnutí o skutečnosti, že se zaměstnavatel ocitne v režimu částečné nezaměstnanosti je právem zaměstnavatele, které vyplývá z jeho funkce organizovat a řídit práci zaměstnanců.
Ve vztahu k nařizování čerpání dovolené je zaměstnavatel zákoníkem práce omezen pouze v případě nařizování dovolené v době překážek v práci na straně zaměstnance (dočasná pracovní neschopnost, mateřská dovolená). O překážkách v práci na straně zaměstnavatele se zákoník práce v tomto ohledu vůbec nezmiňuje. Postupu, kdy zaměstnavatel nařídí zaměstnanci čerpání dovolené v době, kdy nemůže přidělovat zaměstnanci práci z důvodu částečné nezaměstnanosti, tak nic nebrání. Zaměstnavatel je však stále povinen určenou dobu čerpání zaměstnanci oznámit písemně alespoň 14 dnů předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratší době.

Pracuji jako servírka, naše restaurace je uzavřena. Zaměstnavatel po mě chtěl, abych podepsala výpověď dohodou a nahlásila se na Úřad práce, což jsem odmítla. Dál jsem tedy zaměstnaná, ale naprosto bez příjmu. Zaměstnavatel mi řekl, že mám nárok na 80 % mého platu (smlouvu mám na dobu neurčitou), z toho mi ale odečte celé sociální a zdravotní pojištění a zbytek mi pošle na účet, ale až mu to stát pošle. Prosím, jak mám tedy dále správně postupovat, a na co bych měla mít opravdu nárok?

V případě že vám zaměstnavatel nepřiděluje práci podle pracovní smlouvy z důvodu uzavření pracoviště ve vazbě na usnesení vlády o přijetí krizového opatření, jedná se podle stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí ČR o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele dle ust. § 208 zákoníku práce, za kterou náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Při úplném uzavření provozovny z důvodu nařízení vlády máte tedy nárok na náhradu mzdy ve výši 100 %, se splatností v obvyklém výplatním termínu. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel ze svých prostředků, příspěvek od státu pro zaměstnavatele má sloužit jako následná kompenzace, výpomoc v krizové situaci, a nikoli jako jediný zdroj, ze kterého by vás zaměstnavatel ex post vyplatil. Zároveň platí, že z náhrady mzdy vám zaměstnavatel smí strhnout pouze zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, a to výhradně tu část pojistného, kterou odvádí za sebe zaměstnanec, nikoli tu část, kterou za zaměstnance platí zaměstnavatel. Tu odvádí zaměstnavatel i nadále z tzv. superhrubé mzdy zaměstnance z prostředků firmy.
V konečném důsledku byste tedy měla v řádném výplatním termínu obdržet zhruba stejnou finanční částku, jako každý měsíc (neboť máte obdržet svůj průměrný výdělek, přičemž onen průměr se počítá za předchozí kalendářní čtvrtletí, tj. u náhrady mzdy za březen 2020 se použije průměrná mzda za čtvrtletí říjen-prosinec 2019.)
Dohodu o rozvázání pracovního poměru nejste povinna uzavřít. Je třeba v této souvislosti pečlivě zvážit všechny okolnosti. K dohodě se neváže výpovědní doba (za kterou také náleží náhrada mzdy ve výši 100 %), ani odstupné (ledaže by byly v dohodě výslovně uvedeny organizační důvody skončení pracovního poměru, pak je i dohoda s odstupným). V případě dohody o rozvázání pracovního poměru bez uvedení závažného důvodu skončení pracovního poměru je také snížena podpora v nezaměstnanosti. Uchazeč o zaměstnání je také omezen v možnosti přivýdělku.

Mgr. Richard Kolibač
tiskový mluvčí SÚIP
775 863 764